Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- statnice:slovnik:spspr [16.05.2008 18:17] – vytvořeno xvalo07
+++ statnice:slovnik:spspr [28.05.2008 23:38] (current) – xvalo07
@@ Line 44: / Line 44: @@
 Zde se dostáváme k významné charakteristice modelu SPSPR (viz obrázek 2), která reaguje na současný trend v rozdělování pravomocí mezi business a ICT manažery [Ross, Weill, 2003]. Manažer zodpovědný za definici a optimalizaci podnikového procesu je zodpovědný za navržení procesu (jednotlivých činností, jejich návaznosti, zodpovědností za jednotlivé činnosti atd.) tak, aby proces produkoval konkurenceschopný produkt/službu v optimálním čase, objemu a kvalitě s přijatelnými náklady. K měření efektivnosti procesu a tedy i k efektivnosti práce tohoto manažera mohou sloužit metriky typu: objem prodané produkce/služby, zisk z prodeje produktu/služby atd. Součásti návrhu podnikového procesu musí být i návrh takových informatických služeb, které budou optimálně podporovat příslušný proces. Tím je explicitně vyjádřena zodpovědnost manažera (vlastníka) podnikového procesu za „objednaný rozsah a objednanou kvalitu“ informatických služeb. Manažer procesu současně musí zkalkulovat, jaká je přijatelná cena požadovaných informatických služeb. Cena informatických služeb je jednou z nákladových položek procesu a kdyby přesáhla určitou výši, výsledný produkt (služba) by již nebyl(a) cenově konkurenceschopný na trhu. Zde je jedno z klíčových míst modelu. Není-li možné zajistit požadované informatické služby za tuto limitní cenu, je třeba upravit hlavní proces a jeho požadavky na informatické služby.
 ==== Řízení informatických služeb ====
@@ Line 49: / Line 50: @@
 Tím se dostáváme ke třetí vrstvě řízení – k vrstvě řízení informatických služeb. Potřebné informatické služby „nakupuje“ manažer procesu u manažera(ů) informatických služeb. Při centralizovaném řízení informatiky (který je s ohledem na zajištění integrity ICT vhodnější) vystupuje v roli manažera všech informatických služeb ředitel informatiky (Chief Information Officer – CIO). Ředitel informatiky v tomto případě rozhoduje o formě (interní/externí/kombinace) zajištění informatických služeb. Při decentralizovaném modelu se manažer procesu může obrátit sám i na externí poskytovatele informatických služeb a nakoupit službu od nich.
-Je vhodné, aby definice informatické služby měla stejnou strukturu, ať se služba nakupuje interně v podniku, nebo u externího poskytovatele. Vhodná forma, běžně používaná při outsourcingu, je tzv. SLA (Service Level Agreement), která pro každou službu definuje její obsah, objem, kvalitu a cenu – viz obrázek 2. Použijeme-li stejnou strukturu definice služeb, pak máme konzistentní sadu kritérií pro rozhodnutí, zda danou službu (např. funkcionalitu aplikace pro podporu výrobní logistiky) nakoupíme od interního, resp. externího poskytovatele.
+Je vhodné, aby definice informatické služby měla stejnou strukturu, ať se služba nakupuje interně v podniku, nebo u externího poskytovatele. Vhodná forma, běžně používaná při outsourcingu, je tzv. [[statnice:slovnik:sla|SLA]] (Service Level Agreement), která pro každou službu definuje její obsah, objem, kvalitu a cenu – viz obrázek 2. Použijeme-li stejnou strukturu definice služeb, pak máme konzistentní sadu kritérií pro rozhodnutí, zda danou službu (např. funkcionalitu aplikace pro podporu výrobní logistiky) nakoupíme od interního, resp. externího poskytovatele.
 Manažer informatické služby je zodpovědný za dodání (provoz) smluvené služby. V případě, že se manažer informatické služby rozhodne informatickou službu nakoupit u externího poskytovatele (ASP), problém řízení informatické služby se redukuje na sepsání smlouvy obsahující SLA s externím poskytovatelem a na kontrolu jejího plnění. V případě, že se rozhodne službu zajišťovat vnitropodnikovými zdroji, znamená to povinnost vytvořit odpovídající informatické procesy a zajistit informatické zdroje, které informatické procesy vyžadují.
@@ Line 57: / Line 58: @@
 U interně zajišťovaných služeb požadavek srovnatelné ceny vede k nutnosti maximálního sdílení  informatických zdrojů mezi všemi interně zajišťovanými službami. Toho lze dosáhnout zejména stanovením podnikových standardů (např. stejný typ databázového a operačního systému pro všechny provozované aplikace, stejný typ kancelářského systému pro všechny uživatele apod.) a sdílením podnikových informatických specialistů mezi službami. Požadavek maximálního sdílení interních zdrojů souvisí i s pečlivým posouzením, které služby poskytovat interně a které nakupovat - viz následující příklad.
-V podniku existují tři hlavní informatické služby S1-obchod, S2-výroba a S3-ekonomika (obrázek 3). Všechny jsou zajišťovány interním provozem příslušného aplikačního software a společně využívají technologickou infrastrukturu (servery, databázové licence atd.). Službu S1 se ředitel informatiky rozhodl převést na externího poskytovatele (outsourcera), protože ten nabídl nižší cenu, než jsou náklady interního zajištění služby. Výsledkem bylo, že cena služby S1 sice klesla, ale celkové náklady na zajištění všech služeb stouply díky tomu, že nižší využití interní technologické infrastruktury vedly k vyšším nákladům na služby S2 a S3. Jinými slovy, snížení ceny služby S1 dostatečně nekompenzovalo nižší využití interních zdrojů zbývajícími službami S2 a S3.
+  V podniku existují tři hlavní informatické služby S1-obchod, S2-výroba a S3-ekonomika (obrázek 3).
+  Všechny jsou zajišťovány interním provozem příslušného aplikačního software a společně využívají
+  technologickou infrastrukturu (servery, databázové licence atd.). Službu S1 se ředitel informatiky rozhodl
+  převést na externího poskytovatele (outsourcera), protože ten nabídl nižší cenu, než jsou náklady interního
+  zajištění služby. Výsledkem bylo, že cena služby S1 sice klesla, ale celkové náklady na zajištění všech služeb
+  stouply díky tomu, že nižší využití interní technologické infrastruktury vedly k vyšším nákladům
+  na služby S2 a S3. Jinými slovy, snížení ceny služby S1 dostatečně nekompenzovalo nižší využití interních
+  zdrojů zbývajícími službami S2 a S3.
 obrázek 3: Kdy je výhodné vytěsnit službu na externího dodavatele?
 {{statnice:informatika:duvod_k_outsourcingu.png|Kdy je výhodné vytěsnit službu na externího dodavatele?}}
 ==== Informatické procesy ====
-Informatická služba je produkována informatickými procesy. Příklady informatických procesů mohou být: Service Level Management, Availability Management, Incident Management (viz metodika ITIL [ITIL, 2002]). Informatické procesy tvoří čtvrtou vrstvu modelu a jsou řízeny manažery informatických procesů. Význam kvalitní definice informatických procesů roste zejména s těmito parametry informatických služeb:
+Informatická služba je produkována informatickými procesy. Příklady informatických procesů mohou být: Service Level Management, Availability Management, Incident Management (viz metodika [[statnice:slovnik:itil|ITIL]]). Informatické procesy tvoří čtvrtou vrstvu modelu a jsou řízeny manažery informatických procesů. Význam kvalitní definice informatických procesů roste zejména s těmito parametry informatických služeb:
   * význam podnikového procesu, pro jejichž podporu byla informatická služba vytvořena (kritické podnikové procesy potřebují vysoce kvalitní služby),
   * počet uživatelů služby (např. je-li službou „internet banking“, pak čím více zákazníků banky bude tuto službu využívat, tím precizněji musí být celý proces zajišťující službu řízen),
@@ Line 74: / Line 85: @@
 Z výše uvedeného plyne, že řízení informatiky musí být v podniku na tím vyšší úrovni, čím více služeb si podnik zajišťuje interně a čím náročnější jsou parametry poskytovaných služeb.
-Jedna z metodik pro řízení ICT procesů – metodika COBIT (Control OBjectives for Information and related Technology) [COBIT, 2000]– využívá pro posuzování vyspělosti řízení informatického procesu tzv. Capability Maturity Model (CMM). CMM rozlišuje šest úrovní vyspělosti řízení informatických procesů:
+Jedna z metodik pro řízení ICT procesů – metodika [[statnice:slovnik:cobit|COBIT]] (Control OBjectives for Information and related Technology) – využívá pro posuzování vyspělosti řízení informatického procesu tzv. [[statnice:slovnik:cmm|Capability Maturity Model]] (CMM).
-  * 0. neexistující – neexistuje žádný pozorovatelný proces; organizace doposud nezpozorovala, že má problémy, které je potřeba řešit. Při výskytu události reaguje spontánně,
-  * 1. náhodný – organizace zjišťuje, že má problémy a pociťuje potřebu je řešit; neexistuje konsolidovaný přístup, veškeré relevantní aktivity se provádějí na ad hoc a individuální bázi,
-  * 2. opakovaný, ale pouze intuitivní – existuje snaha o vytvoření standardních procesů, jejich využití je však intuitivní, což vede například k tomu, že  stejné činnosti jsou opakovány různými lidmi,
-  * 3. formalizovaný – existuje standardizace a popis procedur, zaměstnanci jsou na ně školeni; nicméně vlastní realizace zůstává v rukou jednotlivců,
-  * 4. měřitelný – je přidán proces řízení a kontroly průběhu jednotlivých procesů; procesy se neustále zlepšují.
-  * 5. optimalizovaný – procesy byly vyvinuty do jejich nejlepšího možného stavu na základě průběžného zlepšování a sledování „best practices“ z okolí podniku. Činnosti zaměřené na optimalizaci procesu jsou součástí procesu.
 ==== Informatické zdroje ====