Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- statnice:vyvoj:otazka9 [06.05.2008 14:40] – vytvořeno xvalo07
+++ statnice:vyvoj:otazka9 [29.05.2008 21:23] (current) – další zdroje xvalo07
@@ Line 1: / Line 1: @@
-Technologická základna EDI a elektronického obchodu
+====== 9. Technologická základna EDI a elektronického obchodu ======
 EDI - specifikace, standardy. Komunikační prostředí pro EDI - sítě s přidanou hodnotou,  jejich možnosti, výhody, omezení, VAN operátoři, protokoly, vliv Internetu, příklady. Možnosti realizace elektronického obchodu.
-Úloha - předpoklady:
+===== Úloha =====
+**Předpoklady:**
 Jste analytikem útvaru informatiky v podniku, který je dodavatelem součástek pro velký koncern. Ten požaduje, abyste zajistil spolupráci informačních systémů s využitím EDI.
-Zadání:
-Jaké varianty přicházejí v úvahu ?
+**Zadání:**
-Jaké faktory vezmete v úvahu pro zhodnocení, zda a jak toto propojení uskutečnit ?
+  * Jaké varianty přicházejí v úvahu ?
+  * Jaké faktory vezmete v úvahu pro zhodnocení, zda a jak toto propojení uskutečnit ?
+===== Teorie =====
+EDI – skupina formátů a technologie pro elektronickou výměnu dokumentů. Umožňuje komunikaci mezi aplikacemi různých organizací. Existují desítky obecných definicí různých druhů dokumentů – faktury, dodací listy, atd. Začalo to koncem 60. let, první aplikace byla na letišti v Heathrow při řešení celních zásilek, postupně se začal šířit dál v různých oblastech (např. v automobilovém průmyslu – ODETTE). Od začátku existuje divergence mezi evropskými standardy UN/TDI a ANSI X.12, nakonec nastala potřeba standardy sjednotit pod standardem EDIFACT. Čili dělení jednotlivých formátů je regionální a odvětvové. EDIFACT proniká i do českých norem ČSN 97XXXX. V ČR za tím stojí Hospodářská komora a FITPRO.
+Každá zpráva se dělí na datové prvky obsahující popis jednotlivé informace, např. formát data, ty se sdružují do segmentů – např. adresa, ty do zpráv (faktura), ty do funkčních skupin (např. všechny faktury v podniku a navíc existuje standard výměny – obálky v jaké podobě jsou předávání zprávy EDI a jaké je jejich vnitřní uspořádání.
+Komunikační prostředí – byly dříve tzv. sítě s přidanou hodnotou, tozn. komunikační sítě WAN, které byly schopné data nejen přenášet z bodu A do bodu B – viz. referenční model a TCP/IP, ale nabízely i další možnosti, např. mailbox, bulletin, databáze kam bylo možno zprávu uložit a někdo jiný si ji potom vyzvedl, atd (dříve např. síť Nextel). V současné době je už několik let odklon od tohoto typu řešení a poskytovatelem připojení se míní většinou ISP – vytažení kabelu ze zdi s příslušným SLA. Pokud je potřeba propojit dva body, zřídí se např. VPN, což je levné a účinné (např. propojení SAPu do Waldorfu, atd.). Dneska služby podobné sítím s přidanou hodnotou dělá třeba Česká pošta – REP – registrovaná pošta.
+EDI – narůstá mu konkurence v podobě XML. EDI je sice obecně rozšířený formát, ale jinak je „těžkotonážní“, binární, atd., čili mu vyrůstá významný konkurent v oblasti XML a webových služeb, které už dnes používá řada zejména menších aplikací ke vzájemné komunikaci. Existují trendy týkající se přiblížení EDI a XML a výsledkem bude pravděpodobně přizpůsobení EDI podle XML (existuje formát XML/EDI), protože kdyby si měly XML a EDI konkurovat, vyhraje nepochybně XML.
+==== Další zdroje ====
+  * [[http://www.xml.org/xml/feature_articles/2000_1107_miller.shtml|Článek o XML/EDI, UDDI a ebXML]]
+  * [[http://www.psol.be/old/1/xmledi/|Článek o XML/EDI]]
+===== Praxe =====
+Záleží na definici požadavků od odběratele. Ten by měl definovat rozhraní, které akceptuje a předat parametry sítě.
+Obecně vzato asi všechna běžně dostupná ERP mají EDI modul, který je třeba v případě potřeby přikoupit a který může komunikaci zajišťovat. Pokud tomu tak není, je třeba nechat napsat nějaký vlastní můstek.
+Mělo by se vycházet z věcí jako TCO, co nám to přinese, atd.