Činnosti provozu IS/ICT ve velkých a středních organizacích. Úloha HelpDesku při provozu IS/ICT. Souvislosti vývoje IS/ICT a provozu IS/ICT. Služby IS/ICT a jejich zajištění provozovaným IS/ICT. Produkty a nástroje pro podporu řízení provozu. Formy zajištění provozu IS/ICT (interní provoz, outsourcing)
Předpoklady: Jste odpovědný za provoz IS/ICT v malé organizaci. Jak navrhnete jeho organizační zajištění.
Úlohu Help Desku jasně ilustruje toto video YouTube
Help Desk řeší uživatelské problémy s počítači. Podniky na něj často nabízí kontakt přes zelené linky, přes web, nebo email. Může se jednat i o interní help desk jen pro zaměstnance. V rámci ITILu je Help Desk považován za součást (nebo synonymum pro) širšího Service Desku.
Pěkný příklad outsourcingu vývoje vs. kompletního outsourcingu (včetně provozu) z disertační práce Tomáše Brucknera:
Pokud je například nutné zajistit informační systém pro podporu kontrolingu podniku, je dnes obvyklým řešením vybrat dodavatele, který dodá softwarový produkt, hardware, odborně navrhne přizpůsobení software pro podnik, vyškolí personál v podniku, který bude systém užívat, provozovat a udržovat, a systém implementuje. Podnik si zakoupí licenci užívat software a potřebný hardware a tento pak vlastní. Také zaměstnává odborné informatické lidské zdroje, které chod systému zajišťují. Podnik sice outsourcoval vývoj informačního systému (tedy změnu v informatice), ale proces běžného poskytování služeb pro vnitřního zákazníka (patrně pro útvar kontrolingu) zajišťuje interně, z interních nebo nakoupených zdrojů.
V našem modelu by podnik při změně, tedy při nákupu, vývoji a implementaci informačního systému obdobně vybíral dodavatele, ale při plánování zajištění provozu, běžného poskytování služeb informačního systému, by stál před otázkou, zda pro toto použít vlastní zdroje (existující hardware a personál), nebo zda nechat břemeno vlastnictví aktiva zaměstnání odborníků na poskytovateli, který bude v budoucnu systém provozovat a podniku poskytovat jen jeho služby. Z hlediska plánování zdrojů je nutné toto rozhodnutí dělat již před započetím vývoje.
Je zřejmé, že pokud podnik chce užívat služby informačního systému pro kontroling, aniž by si jej koupil nebo sám provozoval, je nutné umět přesně specifikovat, jaké služby, v jakých parametrech a za jakou cenu hodlá užívat.
Teorie:
Na řízení je možno se dívat z hlediska jednotlivých úrovní podniku (architektura řízení), z hlediska metod, atd.
Z hlediska metod je dnes trendem řídit informatiku jako službu. Firma má nějaký hlavní core proces a ten podporují rozdílné procesy podpůrné (IT, účetnictví, atd.). Rozhraní mezi procesy by měla být služba. Nebo naopak – jedním ze vstupů do core procesu jsou různé služby s definovanými parametry, kvalitou, dobou odezvy, atd. a pod nimi se potom skrývají jejich samostatné procesy, pomocí kterých jsou poskytovány. Ty mají přiřazeny vlastní zdroje.
Řízení informatiky podle služeb má výhodu oddělení a jasného vymezení jednotlivých zodpovědností, možnosti vnitrofiremního účtování a tím i udržení přehledu o tom, kolik která služba stojí, navíc to napomáhá možnosti případného outsourcingu.
Z hlediska metod řízení jednotlivých procesů mohou pomoci standardizované metodiky řízení, které v sobě obsahují potřebné best practices – COBIT (má méně konkrétní charakter a obsahuje prvky hodnocení úrovně vyspělosti procesu – Capability Maturity Model) nebo knihovna ITIL obsahující detailně zpracované best practices s tím, jak se to má dělat (i když to tak stejně nikdo nedělá).
Z hlediska architektury řízení je to řízení na úrovni strategické, taktické a operativní.
S problematikou souvisí i integrace na všech úrovních (vize/cíle, s partnery, interních procesů, dat a technologií). Současné problémy: leckde, zejména tam, kde není zahraniční vlastník nebo tam, kde není z jakéhokoliv důvodu takový tlak na efektivitu (státní správa, zdravotnictví) nemusí řízení IS/ICT přikládat takovou váhu, potom je řízení chaotické. Ne všude sedí CIO v boardu, tozn., že informatika se nezúčastňuje klíčových rozhodnutí. Dříve se to dělalo úplně šíleně – nakupovalo se, co bylo nejnovější (technology led), potom procesně, teď service driven.
Základním východiskem je strategická koncepce celé firmy – GST, IST, protože informatika musí sledovat strategické cíle. Dalším východiskem by mohly být best practices – podle nějaké metodiky, např. MMDIS, ITIL, atd. Potom je asi dobré se zeptat lidí, co by chtěli, mrknout jak to dělá konkurence nebo co je nového na trhu. Zvážit, jestli naše procesy jsou optimální – navrhnout předělání, jak budou podporovány – řízení podle služeb. Jestli to funguje, nefunguje, jak je to integrováno. Nevím, jestli je koncepce vedoucího informatiky optimální pro dělání takovýhle strategických řešení.
Potom se to musí navrhnout vedení, to mě musí vybavit příslušnými pravomocemi a penězi a nakonec mě vykopnou, až se to celé podělá.