Charakterizujte obsah globální a informační strategie (IST) podniku a jejich vzájemné časové a obsahové vazby. Význam, cíle a obsah informační strategie. Vazba IST a jednotlivých projektů. Kritické faktory úspěchu IST.

Předpoklady: Vyberte si podnik z libovolného sektoru ekonomiky. V rámci toho se rozhodujete o příslušných nástrojích. Zákazník požaduje v rámci vývoje specifikovat i informační strategii a žádá, aby specifikace návrhu systému byla (pokud možno přímo v CASE) maximálně formálně (říká dokonce “automatizovaně”) navázána na informační strategii.

Zadání:

• Které hlavní cíle určí IST a proč ?
• Jaké zdroje bude podnik potřebovat k dosažení těchto cílů ?
• Rozhodněte, zda se vůbec dá informační strategie (semi)formálně modelovat. Znáte na to nějaké nástroje? Jaké vidíte základní prvky takového (semi)formálního modelu?

Globální strategie – podle metodiky MMDIS hlavní strategický dokument podniku, někde jinde to může být business plán. Na určité časové období definuje hlavní směřování firmy, celkově ale není neměnný. Vzhledem k tomu, že se podnikatelské prostředí vyvíjí, musí na to GST rovněž reagovat. Aktualizace podle potřeby po 2-3 letech (někdy častěji, někdy méně často). Jak je vytvořena: začíná se SWOTkou, která má vytipovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Na základě této analýzy se stanovují podnikové vize (některé jiné metodiky stavějí vizi a cíle na první místo) a cíle z různých oblastí – marketingu, výroby, atd. a z hlediska různých subjektů – pracovníků, vedení, majitelů, atd. Cíle by měly být SMART (Specific, Measurable, Attainable - dosažitelný, Realistic, Timely), jinak je nedokážeme změřit, zda se podařily nebo ne. Dále by měl být rozvoj jednotlivých podnikových funkcí: finance, marketing, personální zdroje, atd. Potom už následují strategie rozvoje jednotlivých oblastí, které se rozpracovávají v jednotlivých dílčích plánech. Po vypršení platnosti je třeba sledovat v čem byla úspěšná a v čem ne a případně upravovat jednotlivé vrstvy.

Informační strategie – strategický dokument pro řízení IS/ICT vycházející z globální strategie. Platí kolem 2-3 roky, 120-200 stránek a rozpracovává informatiku. Aktualizace každého půlroku až rok. Navazuje na GST. Některé jí specifikované výstupy mohou přetrvat v podniku i po jejím vypršení. Je to mimo jiné i přehled informatických projektů podniku a udržuje jejich vzájemnou konzistenci.

Zahrnuje jednotlivé složky integrace: vizí a cílů; s obchodními partnery; vnitřních procesů

Struktura: Úvodní shrnutí – několik stránek; Hlavní část – popis současného stavu – architektury (procesní, funkční, technologickou – SW, HW, ekonomická a právní dimenze, atd.), kýžený stav (vychází se z požadavků GST, moderních trendů, toho co má konkurence, z BPR a SWOTky, co chtějí zákazníci, co chtějí zaměstnanci, co je na trhu, atd.) a popis, jak tohoto stavu dosáhnout – rozpracovaný do jednotlivých projektů; dále následují přílohy.

Na IST se lze dívat i jako na výstup z BPR. Vybíráme jednotlivé podnikové procesy a optimalizujeme je. Zároveň se díváme, jestli nám takto optimalizovaný proces něco podporuje. Pokud ne, máme možnosti: koupit TASW, nechat udělat IASW, upravit stávající IASW. Ve skutečnosti je žádoucí to dělat s přehledem o nabídce TASW – jednak obsahuje best practices, kromě toho pokud tomu necháme volný průběh, silně to diverguje a nemusíme se doplatit. Funkční pohled – díváme se na informatické pokrytí jednotlivých podnikových funkcí a co chybí plánujeme.

Konzistence IST a GST – integrace vizí. Jedině tak lze zajistit, aby informatika byla kompatibilní s vizemi a cíly podniku.

Kritické faktory – cíle, které se vytyčí na základě provedené analýzy.

Podle IST se poté rozpracovávají jednotlivé informatické projekty na stále detailnějších úrovních: úvodní studie, globální analýza, detailní analýza, implementace, zavedení, provoz/údržba.

Např. FNB – hlavní cíle IST (i samotná IST může být cílem – sjednocení informačních systémů). Zdroje – finanční, technické, lidské zdroje. Informační strategie se nějakým rozumným způsobem podle mě moc modelovat nedá. Ve skriptech se sice mluví o MtS – metainformačním systému, což je sice zajímavá abstrakce, ale podle mého názoru nikoliv převeditelná do praxe hlavně z důvodu požadavků na obrovské množství dat, které by takovým systémem musela projít, vysokou účast i nekvalifikovaného personálu, atd., atd. Na některé dílčí úlohy, jako např. na BPR lze použít prostředků standardních CASE nástrojů.