User Tools

Site Tools


statnice:vyvoj:otazka9

9. Technologická základna EDI a elektronického obchodu

EDI - specifikace, standardy. Komunikační prostředí pro EDI - sítě s přidanou hodnotou, jejich možnosti, výhody, omezení, VAN operátoři, protokoly, vliv Internetu, příklady. Možnosti realizace elektronického obchodu.

Úloha

Předpoklady: Jste analytikem útvaru informatiky v podniku, který je dodavatelem součástek pro velký koncern. Ten požaduje, abyste zajistil spolupráci informačních systémů s využitím EDI.

Zadání:

  • Jaké varianty přicházejí v úvahu ?
  • Jaké faktory vezmete v úvahu pro zhodnocení, zda a jak toto propojení uskutečnit ?

Teorie

EDI – skupina formátů a technologie pro elektronickou výměnu dokumentů. Umožňuje komunikaci mezi aplikacemi různých organizací. Existují desítky obecných definicí různých druhů dokumentů – faktury, dodací listy, atd. Začalo to koncem 60. let, první aplikace byla na letišti v Heathrow při řešení celních zásilek, postupně se začal šířit dál v různých oblastech (např. v automobilovém průmyslu – ODETTE). Od začátku existuje divergence mezi evropskými standardy UN/TDI a ANSI X.12, nakonec nastala potřeba standardy sjednotit pod standardem EDIFACT. Čili dělení jednotlivých formátů je regionální a odvětvové. EDIFACT proniká i do českých norem ČSN 97XXXX. V ČR za tím stojí Hospodářská komora a FITPRO.

Každá zpráva se dělí na datové prvky obsahující popis jednotlivé informace, např. formát data, ty se sdružují do segmentů – např. adresa, ty do zpráv (faktura), ty do funkčních skupin (např. všechny faktury v podniku a navíc existuje standard výměny – obálky v jaké podobě jsou předávání zprávy EDI a jaké je jejich vnitřní uspořádání.

Komunikační prostředí – byly dříve tzv. sítě s přidanou hodnotou, tozn. komunikační sítě WAN, které byly schopné data nejen přenášet z bodu A do bodu B – viz. referenční model a TCP/IP, ale nabízely i další možnosti, např. mailbox, bulletin, databáze kam bylo možno zprávu uložit a někdo jiný si ji potom vyzvedl, atd (dříve např. síť Nextel). V současné době je už několik let odklon od tohoto typu řešení a poskytovatelem připojení se míní většinou ISP – vytažení kabelu ze zdi s příslušným SLA. Pokud je potřeba propojit dva body, zřídí se např. VPN, což je levné a účinné (např. propojení SAPu do Waldorfu, atd.). Dneska služby podobné sítím s přidanou hodnotou dělá třeba Česká pošta – REP – registrovaná pošta.

EDI – narůstá mu konkurence v podobě XML. EDI je sice obecně rozšířený formát, ale jinak je „těžkotonážní“, binární, atd., čili mu vyrůstá významný konkurent v oblasti XML a webových služeb, které už dnes používá řada zejména menších aplikací ke vzájemné komunikaci. Existují trendy týkající se přiblížení EDI a XML a výsledkem bude pravděpodobně přizpůsobení EDI podle XML (existuje formát XML/EDI), protože kdyby si měly XML a EDI konkurovat, vyhraje nepochybně XML.

Další zdroje

Praxe

Záleží na definici požadavků od odběratele. Ten by měl definovat rozhraní, které akceptuje a předat parametry sítě.

Obecně vzato asi všechna běžně dostupná ERP mají EDI modul, který je třeba v případě potřeby přikoupit a který může komunikaci zajišťovat. Pokud tomu tak není, je třeba nechat napsat nějaký vlastní můstek.

Mělo by se vycházet z věcí jako TCO, co nám to přinese, atd.

statnice/vyvoj/otazka9.txt · Last modified: 29.05.2008 21:23 by xvalo07